Patříte mezi ty, které trápí autoimunitní onemocnění? Roztroušená skleróza, lupus,...? Nebo u vás propukla Parkinsonova choroba? Trpíte chronickým vaginální diskomfortem? Možná je na vině histamin. 

Když se řekne antihistaminikum, každému se vybaví pylové alergie, Zyrtec, nebo Fenistil. Jenže histamin není jen látka zodpovědná za alergické reakce, toto slovo se teď často skloňuje v otázkách, proč se váš imunitní systém zbláznil.

Histamin není náš nepřítel. Naopak je důležitý. V těle toho má na starost celkem dost - pomáhá regulovat žaludeční kyselost, ovlivňuje naši imunitu, ale také kvalitu spánku a stará se o naše kognitivní funkce. Ale i tady platí, že čeho je moc, toho je příliš. S tím, jak konzumujeme polotovary, grilujeme, smažíme, jíme potraviny zvýrazňované barvivy a dochucovadly, chodíme do solárií, nebo se často opalujeme, se stává, že máme v těle histaminu přebytek.

Stává se vám, že některé roky máte po opalování sluneční alergii, zatímco jiné roky ne? Nemusí (ale samozřejmě může) to být agresivitou slunečních paprsků, ani špatně zvolenou kosmetikou, na vině může být to, že zatímco jeden rok jste měli v těle histaminu méně, a slunce tedy vašemu tělu nijak neškodilo, jiný rok byl v těle histaminu přebytek a sluncem jste to dorazili. 

Slunění totiž zvyšuje produkci histaminu. Laicky vysvětleno - tělo vnímá opalování jako něco cizorodého a aktivuje imunitní systém, aby s tím něco dělal. Zvýší produkci histaminu a voilá - na kůži vám vyraší sluneční vyrážka.

To, co teď tady níže budu psát, se mi nepíše úplně lehce, protože se mi nechce svěřovat se se svými intimními zdravotními obtížemi světu. Ale protože jsem v poslední době zjistila, že se s podobnými obtížemi potýká řada žen, považuju za důležité pomoct. Protože když něco pomohlo mně, musím se o to podělit. Třeba  tenhle článek jednou pomůže i nějaké další ženě.

Před lety se mi v těle začaly dít divné věci. Začalo to po prvním porodu, kdy jsem se jednoho dne z minuty na minutu nemohla pohnout. Prostě jsem v jeden moment šla s kočárkem (synovi tehdy bylo asi 5 měsíců) a v druhý moment jsem zamrzla v půlce procházky a bolestí jsem nemohla ujít ani krok. Tehdy musel můj muž porušit zákaz a přijet pro nás autem na cyklostezku, protože jsem nebyla schopná jít dál. A než by mě odnesl k autu (jestli by mě vůbec unesl), tak by muselo miminko zůstat bůhví jak dlouho samo v kočárku někde na stezce.

Postupně se k tomu v dalších týdnech přidávaly další a další projevy. V puse se mi začaly tvořit nehojící se afty, a trápily mě vaginální obtíže. Postupně jsem obešla kolečko doktorů, s problémy dole jsem šla na gynekologii, s afty jsem šla k zubaři, pak na ORL, se zády na neurologii, odkud mě poslali na rehabilitační oddělení a odtamtud na revmatologii. A odtamtud mě s afty poslali na imunologii, a odtamtud zase pro změnu na oddělení sliznic. Ano, čtete správně, taky jsem tehdy netušila, že vůbec nějaké takové oddělení existuje. Na oddělení sliznic mi odebrali z "aftu" vzorek, poslali ho na biopsii a mou diagnózu uzavřeli tím, že se jedná pravděpodobně o pemphigus vulgaris a že to, co mám v puse, nejsou afty, ale ale o puchýře (pemphigus je puchýřnaté autoimunitní onemocnění).

A že jediné, co s tím můžu dělat, je buď brát celkové kortikoidy, nebo si to lokálně mazat (ale to nevyřeší ty ostatní obtíže - gynekologické, kloubní...). K těm gynekologickým obtížím - jednu dobu už jsem myslela, že se opravdu zblázním, zešílím, vyrvu si vlasy, protože úplně v jednom kuse jsem měla pocit, že mě to dole svědí, pálí, a když zrovna ne tyhle pocity, tak jsem měla výtok. Samozřejmě nejdřív jsem zkoušela samoléčbu typu Gynopevaryl, Vitagyn, Lactofeel, Canesten atd. Když nic z toho nijak výrazně nepomáhalo, šla jsem na gynekologii, kde jsem v dalších měsících byla častěji, než na návštěvě u rodičů. Odeslali mi i na venerologii, partnera pro jistotu taky, na všechno nás otestovali a nic nenašli. 

V tu chvíli jsem si vzpomněla na seriál Sex ve městě, kde Charlotte říkala, že její vagína má depresi, a proto musí brát antidepresiva. Charlotte tam stanovili jako diagnózu vulvodynii. A řekla bych, že něco podobného jsem měla já, ale mně antidepresiva nikdo nenabízel. Stejně bych s díky odmítla.  

Sem tam mi pak v dalších měsících na gynekologii nacházeli náhodně bakterie, jako E.Coli, streptokok, stafylokok, enterokok, ale lékařka to uzavřela jako pravděpodobně náhodný nález, přesto mě pro jistotu pokaždé na všechno přeléčila. Takže jsem postupně brala snad všechny léky na trhu, Macmiror, Klion, Dalacin, Entizol... A pořád žádné zlepšení. Pídila jsem se, kde by mi kdo pomohl s chronickými gynekologickými obtížemi, objevila jsem, že existuje oddělení, kde gynekologové řeší změny poševního prostředí. Tam mě paní doktorka zkoušela léčit čípky, které obsahovaly estrogen + speciální laktobacily. Vysvětlovala mi, že ne každý  kmen laktobacilu je vhodný pro vagínu, že některé naopak škodí. Ale ač se snažila a na nějakou dobu to trochu pomohlo, trvalou úlevu mi to nepřineslo. Pocit, že mě to "tam dole" svědí, pálí, nebo pne, byl jako na houpačce. Jeden den dobrý, druhý den úplně strašný, v období ovulace úplně nejhorší, během mestruace dobrý, dva dny po ní zase úplně strašný. A takhle to bylo pořád dokola. Myslela jsem si, že už snad nikdy si nepořídíme další dítě, protože v tomhle stavu, kdy jsem si připadala, že se rozpadám, jsem si neuměla představit, že by mi "spodek" měl fungovat bezchybně 9 měsíců pro dítě, a že bych 9 měsíců nesměla kvůli těhotenství používat žádný gel, žádné čípky, nic, co by mi aspoň trochu ulevilo od těch nepříjemných pocitů. 

A puchýře/afty v puse se také nelepšily. Na oddělení sliznic jsem odmítla jsem celkovou léčbu kortikoidy, protože mám tátu doktora a ten mi řekl, že to je cesta do pekel, a ať zkusím hledat jiné způsoby léčby. Tehdy jsem objevila čínskou medicínu. O tom se tu rozepíšu jindy v samostatném článku. Každopádně tehdy mi pomohla. Měla jsem totiž úžasného čínského doktora a když se odstěhoval zpátky do Číny, narazila jsem na ještě lepší čínskou doktorku. A jen co se mi zlepšil stav, jsem díky čínské medicíně otěhotněla. A půl roku po druhém porodu jsem otěhotněla znovu. 

Každopádně po třetím porodu se mi obtíže vrátily znovu. Bohužel tou dobou už byla ta skvělá čínská doktorka také mimo Českou republiku. Hledala jsem tedy nějakou novou doktorku, která by mě těch obtíží zase zbavila, ale bohužel, tentokrát už mi nikdo s mými obtížemi nebyl schopný pomoct. Paní doktorka se snažila, zkoušeli jsme různé byliny, akupunkturu, sedací koupele, změnu stravy, ale nic nepomáhalo. 

A tehdy, úplnou náhodou, ve stavu, kdy už jsem myslela, že se zase z těch boláků v puse, a z toho pnutí, pálení, svědění atd. "tam dole" zblázním, přišla na (pravděpodobný) zdroj svých obtíží. Tehdy se mi totiž přihodilo, že jsem z nějakého důvodu celá otekla. Prostě jsem se ráno vzbudila, místo očí jsem měla škvírky, kůže na očních víčkách se mi loupala, pod očima obrovské nateklé pytle, obrovskou pusu a kulatou oteklou hlavu. Prostě nějaká alergická reakce. Těžko říct, z čeho vznikla. Den předem jsem šla 20 km trek po horách, a po návratu jsem snědla kari s cizrnou, takže buď to byla reakce na cizrnu, na kari pastu, nebo na něco, co tou dobou kvetlo v horách.

Protože, jak jsem už psala, mám tátu doktora, máme doma výborně zásobenou lékárničku. Takže jsem hned volala tátovi a ten mi poradil, ať si dám tabletu Medrolu, tabletu Xadosu, do očí si nakapu Maxitrol a víčka ať si promažu Linola Fett. A opravdu, za pár hodin už jsem vypadala jako dřív. Ale navíc, zmizely mi "afty" v puse i nepříjemné pocity "tam dole".

Samozřejmě jsem si říkala, že za to asi může ten Medrol (kortikoid), protože kortikosteroidy tlumí imunitní pochody v těle, a nechtěla jsem se k tomu upínat, protože dlouhodobě bych to užívat nechtěla. Ale říkala jsem si - Co když mé díky nemají patřit Medrolu, ale tomu Xadosu? A rozhodla jsem se, že zkusím pár dnů užívat Xados (antihistaminikum). A opravdu, mé obtíže se výrazně zlepšily. Nebyla to značka ideál, ale bylo to tak o 60 % lepší, než před Xadosem. Po cca 10 dnech jsem vyzkoušela lék vysadit a potíže se za pár dnů zase vrátily k původnímu stavu. 

A tak jsem začala pátrat po tom, jestli spouštěčem mých obtíží nemůže být histamin.  Ne všechna antihistaminika mi pomáhala. Záleželo na účinné látce. Třeba Fenistil kapky ani Zyrtec mé potíže moc nezlepšovaly. 

Každopádně postupem dalších měsíců jsem objevila systém, jakým své obtíže dokážu udržet jakž takž pod kontrolou. Po vzoru toho, co mi doplňkově dávala užívat čínská doktorka ještě v době, kdy jsem měla tu skvělou čínskou doktorku, jsem začala užívat:

1x denně 1 tabletu vitaminu B1, B2, B6

1x denně 1000 mg vitaminu C (alespoň s hodinovým odstupem od spolknutí vitaminu B)

1x týdně vitamin E

1x týdně 20 kapek Vigantolu (pozor, opravdu dodržovat množství, nadměrné množství naopak škodí ledvinám)

1x denně tabletu Xadosu

a začala jsem dodržovat histaminovou dietu. 

K té jsem se propracovala postupně přes Whole30 dietu, přes autoimunitní protokol Whole30 a přes "systém vlastního těla", který mě naučil Farid Ahmadov (se kterým jsem úspěšně zhubla 20 kg po třetím porodu). 

Z hlediska vaginálních obtíží jsem si 3x týdně zaváděla preventivně buď boraxové globule, nebo Vitagyn C krém, který výborně ulevoval obtížím nejen vnitřně, ale i zvenčí. 

O tom, co všechno v těle páchá nadbytečné množství histaminu, probíhají studie. Zatím se spekuluje o tom, že může být viníkem roztroušené sklerózy a Parkinsonovy choroby (viz studie zde), a z hlediska zažívání že může být spouštěčem ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, způsobuje v těle průjmy, syndrom dráždivého tračníku, chronické vaginální obtíže, svědění všude možně po těle a řadu dalších neduhů. Tím, že má na starost imunitní systém, dokáže v něm napáchat škody, pobláznit ho a spustit tak v těle autoimunitní onemocnění. 

A tak jsem přestala jíst potraviny bohaté na histamin. 

Které to jsou? Určitě si o tom vygooglujte články a pročtěte si to někde důkladně, nestačí na to jeden krátký článek u mě na blogu, ale stručně shrnuto, potraviny, které jsou bohaté na histamin, a kterým je tedy vhodné se vyhnout, jsou:

• všechno, co je fermentované. Ano, určitě jste četli spoustu článků o tom, jak je skvělé jíst fermentovanou zeleninu, jak si máte dělat kimchi, jak máte pít kombuchu atd., ale v případě, že trpíte histaminovou intolerancí, se fermentovaným jídlům rozhodně vyhněte. Sice prospívají na správné zažívání, ale hladina histaminu vám vyletí do oblak a zhorší vám vaše obtíže.
• z ovoce se vyhněte: citrusům, jahodám, ananasu, hroznovému vínu
• zapomeňte na guacamole a chleba s avokádem, avokádo je no go. Stejně jako lilek, paprika, fazole, cizrna, olivy a rajčata. Já třeba rajčata miluju, takže si je občas dávám, stejně tak miluju lilkovou pomazánku nebo hummus, ale snažím se připravovat si to jen opravdu zřídka. 
• tvrdé sýry
• jogurty
• uzené produkty (makrela, uzený losos, uzené maso)
• uzeniny obecně (salámy, párky...)
• vaječné bílky (jaký paradox, výživoví specialisté doporučují jíst vaječné bílky, abyste neměli vysokou hladinu cholesterolu, a zrazují od vaječných žloutků; ale pokud vás trápí histaminová intolerance, jezte hlavně žloutky
• konzervy
• vnitřnosti
• mořské plody 
• výrazná dochucovadla - vinný ocet, sojová omáčka, pálivé omáčky, pálivá koření
• pšeničná mouka
• alkohol, zejména víno a pivo
• černý čaj
• čokoláda/kakao
• káva
• džusy z citrusů

Vlastně, když to vezmu kolem a kolem, ta histaminová dieta hodně odpovídá principům stravování podle čínské medicíny. Čínská doktorka mi vždycky říkala, ať nejím nic chuťově výrazného, ať volím jemné, neutrální potraviny a vše lehce tepelně zpracuju, ať je to stravitelné.

Na co si dávejte pozor, je, aby:

• potraviny byly vždy čerstvé. Pokud jídlo dlouho leží, roste v něm hladina histaminu. Takže když si uvaříte jídlo, nedojídejte ho ještě za dva dny, snažte se vařit si vždy tolik, kolik sníte ten den, nevařte si do zásoby. 
• to platí také pro nákup surovin. Nekupujte si pudingy, které vydrží v lednici půl roku, nekupujte si zeleninu a ovoce do zásoby, aby vám leželo v šuplíku ještě za 14 dnů, nejezte banány, které jsou přezrálé.
• a jak jsem zmiňovala už výše v článku, sluňte se jen přiměřeně, rozhodně se "neopejkejte" na sluníčku celý den, protože nejenže si zaděláváte na rakovinu kůže, ale hlavně s vašimi aktuálními obtížemi si je zhoršujete, protože slunění zvyšuje hladinu histaminu.
• abyste potraviny vařili, nebo pekli. Vyhněte se smažení a grilování. Tyto způsoby přípravy jídla zvyšují hladinu histaminu v jídle. 
• abyste nezkoušeli léčbu pijavicemi (hirudoterapii). Poslední roky je hitem hirudoterapie, zejména na problémy s klouby, ale pozor, byť je to účinná metoda, zrovna člověku, který má histaminovou intoleranci, může nadělat v těle pěknou paseku. 

A jaké potraviny jsou vhodné?

No moc vás nepotěším, není to žádná hitparáda. A pokud je jídlo vaší vášní, budete muset hodně zvážit, jestli jsou vaše fyzické obtíže tak nesnesitelné, že to stravování vydržíte a obětujete se. Anebo dáte přednost jídlu a smíříte se s tím, že vám to pak vaše tělo dá sežrat. Rozhodně vám můžu říct, že spolknutí jedné tabletky Xadosu nevyřeší to, že jste měli k obědu špagety s krevetami a večer nachos s guacamole a dvě deci bílého. 

Takže které potraviny jsou vhodné? 

• z ovoce to jsou: borůvky, broskve, jablka (ideálně bez slupky), meruňky, mango, brusinky
• ze zeleniny: cibule, brambory, batáty, brokolice, okurka, chřest, řepa
• ovesné vločky
• mouka rýžová a kukuřičná
• rýže
• vaječné žloutky
• máslo
• sádlo
• pasterizované mléko (ale jsou lidé, kterým mléko vadí absolutně, je třeba si to sám na sobě vyzkoušet)
• jakékoliv čerstvé maso a ryby (tím myslím ne polotovary, ne uzené), tzn. drůbež, hovězí, vepřové, ryby (ne mořské plody)
• čerstvé i sušené bylinky
• sůl
• voda
• bylinné čaje
• ovocné džusy (z povoleného ovoce)

A jak je to s cukrem? O tom se nikde v souvisosti s histaminem moc nepíše. Ale obecně bych řekla, že cukr byste měli vypustit, protože přebytek cukru zase svědčí kvasinkám v těle. 

Každý člověk má jinou hladinu tolerance histaminu v těle. To, co jednomu vadí, může druhý snášet úplně v pohodě. Jsou jedinci, kteří tu hranici mají opravdu vysoko. A i u sebe samotné můžete mít toleranci histaminu různou v závislosti na různých okolnostech (životní situace, stres v práci, fáze menstruačního cyklu). Je třeba to na sobě testovat. Na to právě perfektně slouží program Whole 30, kde si vyzkoušíte postupně zařazovat, která potravina vám vadí a která ne. Ale pokud jste se s Whole 30 nesetkali, nevadí, zkuste se nějakou dobu stravovat podle histaminové diety a sem tam si zkuste zařadit něco s vysokou hladinou histaminu a uvidíte sami. Pro mě je každopádně hnacím motorem, proč se takhle stravovat fakt, že jen díky tomuhle už mě netrápí ani "afty", ani problémy s klouby a ani problémy "tam dole". Vždycky, když zvolním a utrhnu se ze řetězu a začnu popíjet po večerech víno, ujídat pálivé chipsy, na dovolené si dám krevety a snídám koláče, buchty a croissanty, tělo se hodně rychle ozve, aby mi připomnělo, že takhle to nejspíš nepůjde. A jako bonus můžu být svým obtížím vlastně vděčná za to, že nijak zásadně neztloustnu, protože nízkohistaminové potraviny nejsou nijak extra kalorické/tučné/sladké, tedy, pokud se nerozhodnete, že si z těch povolených surovin zvolíte jen sádlo a vepřové maso. :-)