Skryje

Za trilobity do Skryjí

Přemýšlíte, kam jet s dětmi na výlet? A co takhle vyrazit hledat trilobity? Kousek od Berouna se nachází malebná vesnička Skryje, kde se můžete vydat na stezku Po stopách trilobitů. 

„Hurá“, zaradoval se Tomík, když jsem mu oznámila, že Bertík a Hyneček si udělají program s tátou, a já budu jeden den maminkou jen jemu samotnému. To se totiž moc často nestává. Tomík byl jedináček až do svých pěti let, kdy se narodil Bertík, takže ač se na bráchu moc těšil, bylo pro něj ale těžší se pak vyrovnávat s tím, že se o mě musí dělit. A co teprve, když přibyl ještě Hyneček. 

Sice se snažím každému dítěti věnovat úplně stejně, tzn., když ráno Bertík říká: „Mámo, zapnout Peppu,“ Hyneček řve: „Mámo, nýst,“ a Tomík mě nutí, ať mu teď hned jdu hledat dres, tak se snažím všechny úkony opravdu odbýt hned. Na jedné ruce nesu Hynečka, druhou rukou zapínám na telce Youtube a hledám Peppu, načež s Hynkem nadále na ruce jdu prohledávat byt, kde ten dres může být.

No ale každé dítě zároveň stojí o to, aby se rodič někdy věnoval jen jemu jedinému. Mrňatům to často vychází. Třeba když Hyneček po obědě spí a Tomík je přes rok ve škole, můžu se věnovat jen Bertíkovi, děláme si úkoly z pracovních sešitů, malujeme si a užíváme si jeden druhého. Nebo naopak někdy spí Bertík a Hyneček ne, takže si s ním můžu stavět Duplo a prohlížet knížky. Tomík si mě pro sebe ale moc často sám neužije. Maximálně, když o víkendech trénujeme Cermat testy na přijímačky na gympl, nebo když mu pomáhám s domácími úkoly do školy. Ale že bychom měli čas jen jeden na druhého, to je výjimečně. Občas se o víkendu zadaří, že spí obě mrňata a já si s Tomíkem můžu zahrát Catanu, nebo rozehrát Monopoly, ale to je opravdu jednou za čas. 

Takže když nastane ta výjimečná chvíle, kdy máme 1 den jen sami dva, je to zázrak a chceme si to náležitě užít a vyrážíme na různé výlety – na Karlštejn, do aquaparku, do farmaparku Soběhrdy, do Mirákula, na minigolf. A naposledy to bylo do Skryjí. 

Taky o téhle vesnici slyšíte poprvé? Googlovala jsem a googlovala, kam bychom mohli jet, aby to nebylo na druhém konci republiky, aby to zahrnovalo ideálně pohyb, a v optimálním případě, aby to bavilo nejen děti, ale i dospělé. A volba padla na tuhle obec.

Skryje se nachází na půl cesty mezi Berounem a Rakovníkem. Dlouho jedete autem lesem a říkáte si, jestli fakt jedete správně, protože nikde nic, a najednou Skryje. 

Na každém stanovišti najde dítě něco jiného. Tady se leze po laně a nahoře je dřevěná kostka trilobita.
Na každém stanovišti najde dítě něco jiného. Tady se leze po laně a nahoře je dřevěná kostka trilobita.
Skryjská jezírka.
Skryjská jezírka.
Cesta ke Skryjským jezírkům není vhodná pro kočárky ani pro malé děti.
Cesta ke Skryjským jezírkům není vhodná pro kočárky ani pro malé děti.
Naleziště trilobitů. Doporučuju vyrazit na výlet s kladívkem.
Naleziště trilobitů. Doporučuju vyrazit na výlet s kladívkem.
Jedno ze stanovišť stezky Po stopě trilobita.
Jedno ze stanovišť stezky Po stopě trilobita.
V muzeu Joachima Barranda dostanete plánek stezky.
V muzeu Joachima Barranda dostanete plánek stezky.
Pokoj v chalupě ve Skryjích, který obýval Joachim Barrande. Připomíná mi pokoj z filmu Jára Cimrman ležící, spící.
Pokoj v chalupě ve Skryjích, který obýval Joachim Barrande. Připomíná mi pokoj z filmu Jára Cimrman ležící, spící.
Stezka je značená značkami trilobita v zemi.
Stezka je značená značkami trilobita v zemi.
Ve sklepě muzea ve Skryjích si může dítě najít trilobita. Na pokladně mu půjčí brýle a geologické kladívko.
Ve sklepě muzea ve Skryjích si může dítě najít trilobita. Na pokladně mu půjčí brýle a geologické kladívko.
Výhled z jednoho ze stanovišť v poslední části stezky.
Výhled z jednoho ze stanovišť v poslední části stezky.
Mohyly po cestě ke Skryjským jezírkům.
Mohyly po cestě ke Skryjským jezírkům.

Je to fakt malebná vesnička, skoro všechny domky mají upravené fasády i zahrádky, sem tam má někdo plot ozdobený hrníčky, v oknech muškáty, no prostě žádnej „vizuální smog“ typu harampádí na zahradě, jeden dům modrej, druhej růžovej, jeden chalupa, vedle toho skleněná kostka…

Tady vypadá všechno hezky jak z filmu. V centru obce stojí nádherná prvorepubliková budova školy. Škoda jen, že před nedávnem ji zavřeli a už jako škola nefunguje. Úplně si umím představit v této budově pěknou malotřídku. Školu zavřeli nejspíš teprve nedávno, protože za ní je ještě stále udržovaná zahrada školy se sportovištěm. 

Skryje proslavil Joachim Barrande (ano, to je ten, po kterém byl pojmenovaný pražský Barrandov). Byl to francouszký inženýr, paleontolog a vědec, který zkoumal zkameněliny ve středních Čechách. A právě ve Skryjích měl své útočiště, odkud vyrážel na průzkumy. V jedné z chalup, kterou obýval, je dnes muzeum Joachima Barranda a můžete si tam mimo jiné prohlédnout i pokoj, který obýval. Připomíná pokoj z filmu Jára Cimrman, ležící, spící. 

Zatímco já jsem se kochala původní krásou chalupy, Tomík si na pokladně zapůjčil geologické kladívko a brýle, a šel do sklepa rozbíjet šutry. Do sklepa muzea totiž navozili kamení ze širokého okolí, a když má dítě štěstí, tak může najít zkamenělého trilobita. Ve sklepě Tomík rozbil snad dvacet kilo kamení, strávili jsme tam asi hodinu a trilobita opravu našel. Potom jsme se vydali na naučnou stezku Po stopách Trilobita. Začíná u už zmíněného sklepa, odkud vyjdete do zahrady a tam je první stanoviště, a postupně pokračujete po dobře značené stezce kolem Skryjí. Stačí sledovat v zemi sádrové odlitky trilobita. 

Pokud byste chtěli vyrazit na výlet i s menšími dětmi, tak vás od toho zrazuju. Byla jsem ráda, že jsem na výlet jela jen s Tomíkem, protože část cesty vede lesem, kde jsou různě kořeny, popadané větve, část zase hodně do kopce a je kamenitá, takže pro kočárek nevhodná a místy nesjízdná. Pokud už vaše děti chodí, ani pro ně vhodná není, protože si člověk celkem mákne. Řekla bych, že tahle poznávací stezka je ideální tak pro děti od 6, 7 let výš. Respektive od stanoviště 1 (u muzea) po stanoviště 3 (za školou) je to vhodné i pro malé děti, u stanoviště je pískoviště a můžete tam odhrabávat obřího trilobita. Ale dál už bych šla jen s většími. 

Stezka má celkem 12 stanovišť a na každém stanovišti se dítě dozví něco jiného a může si zablbnout. V lese třeba leze do kopce po laně, aby se na vrcholu pokochalo dřevěnou kostrou trilobita, na dalším stanovišti může hledat zkamenělé trilobity přímo v terénu (nejen ve sklepě muzea), takže doporučuju vybavit se na cestu kladivem. 

Když jsme se vrátili zpátky do Skryjí, dal si Tomík s kamarádkou výtečnou točenou zmrzku (v restauraci kousek od muzea), sedli jsme do auta a projeli jsme lesem do spodní části pod Skryje ke Skryjským jezírkům. Jdete prostě lesní cestičkou, sem tam se můžete přebrodit z břehu na břeh, když se chcete pokochat okolím, a nakonec dojdete k pěkným jezírkům s malým vodopádem. Ani tahle cesta není pro malé děti a kočárky. Na cestě byly sem tam popadané kmeny, a na konci, když se leze k jezírkům, to vyžaduje stabilitu a pevnou obuv, rozhodně bych to neradila slézat s dětmi v nosítku, na zádech, nebo nechat tam lézt třeba 3leté dítě samotné. 

Protože cesta k jezírkům není značená a člověk neví, jestli má jít po pravém břehu, nebo se v určitých místech přebrodit k levému, tak jsme si párkrát zašli. Přičemž jednou nám lezení po kamenech v potoce neklaplo a vykoupali jsme se. :-) Není nic příjemnějšího, než pak hodinu a půl řídit v čvachtajících teniskách. ;-)

Každopádně Tomík byl nadšený, výlet se mu moc líbil a já už se těším, kam s Tomíkem budu moct vyrazit zase někdy příště. 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Pevnost W&B

Pevnost poznání – místo, kde se děti baví i učí

Jak doma zabavit děti jinak než hračkami? W&B

Jak doma zabavit děti jinak než hračkami?

Bude se jmenovat Bivoj W&B

Bude se jmenovat Bivoj

Skryje W&B

Za trilobity do Skryjí



Komentáře